Karel Kryl:vynikající písničkář, vlastenec a hlavně čestný člověk♥

Karel Kryl se narodil 12.dubna 1944 v Kroměříži a dnes by oslavil 68 narozeniny. Karel zemřel na srdeční příhodu 3.března 1994 , ale mnozí z nás ho máme stále v srdci kde žije dodnes. Vzpomeňme společně na tohoto umělce, který dokázal svým smyslem pro hudbu a texty vyjádřit kritiku a identifikovat zhodnocení nedostatků a nelidskosti komunistického režimu.

Karel Kryl*

Byl synem Karla a Marie Krylových. Jeho otec vlastnil obchod tisku, který byl konfiskován v roce 1948 do komunistického převzetí. Karel Kryl se přestěhoval do Prahy v roce 1968 jako asistent v Československé televizi. Ve svém volném čase hrál své písně v mnoha malých klubech. Když vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo 21. srpna 1968, aby potlačilo demokratizační hnutí Pražské jaro, Karel Kryl vydal album Bratříčku, zavírej vrátka, které bylo plné písní popisujících Karlovo znechucení nad okupací, životem pod komunistickou vládou, hrubou nelidskostí a hloupostí režimu. Album bylo vydáno na začátku roku 1969 a bylo zakázáno a odstraněno z pultů krátce poté. Tato práce se stala ikonou boje proti komunistickému hnutí v nadcházejících letech - když se Karel vrátil z exilu v roce 1989 během revoluce, miliony lidí v Československu znalo texty těchto písní od srdce.

Tváří v tvář jistému odnětí svobody, Karel Kryl opustil Československo v roce 1969, a žil v západním Německu. Většinu času v exilu Karel Kryl pracoval pro rádio Svobodná Evropa. V exilu vydal řadu alb. Některé z jeho písní se staly téměř tradicí, známou všem v České republice, zpívanou u všech táborových ohňů. Během nadšených listopadových dnů roku 1989 se Karel Kryl vrátil do Československa, jen aby zažil hořké zklamání nad transformací společnosti. Po krátkém nadšení ze Sametové revoluce Kryl na počátku roku 1990 uveřejňuje kritickou píseň Sametové jaro. Později v kritice polistopadového vývoje pokračuje písní Demokracie, Strejček Strach a teta Obava a další.

Kryl je jedním z nejuznávanějších zástupců protestsongu. Měl schopnost tvořit radikálně odlišné skladby, od zpívaných veršovaných pamfletů až po zpívané básně, které pracují s hlubokými alegoriemi a složitými jazykovými a významovými konstrukcemi. Jeho tvorba byla inspirovaná i biblickými texty, která se ovšem obrací i do moderní doby.

Karla Kryla považuji za jednoho z těch největších Čechů, který mě inspiroval během mého života a nabídl mi skrze svoje texty pohled na svět ve kterém žijeme. Od svých 12-ti let Kryla poslouchám a to vždy s respektem a s přesvědčením, které cítil on sám. Mých pár slov o tomto umělci absolutně nevyjadřují veškeré zásluhy Karla Kryla, ale přál jsem si v tento den jeho narozenin na něj zavpomínat a uctít jeho památku. Jeho texty platí dodnes, jakoby stále zpíval o těch lidech co ovlivňují naše životy - mám na mysli naši vládu.

Karel Kryl žil dlouhou řadu let v Německu a v mnoha dokumentech popisuje svoje zkušenosti s obrovskou škálou různorodých lidí. Ten, kterého miliony lidí v České a Slovenské republice respektují za jeho průzračnost a odpor vůči režimu je i ten, který nejvíc svoje vlastní lidi kritizoval za jejich povrchnost, lež a domýšlivost. Ať už pro lidi tento člověk znamená cokoliv, pro mě je to ikona spravedlnosti a člověk, který vždy věděl - co říká. Karle, děkuji! Ukončil bych tento článek jeho vlastními slovy ještě než zemřel.

Citace K. Kryla z dokumentu Mollové tóny Karla Kryla.
"My máme už tady na Moravě a v Čechách novej šovinizmus.Novej náš malej, uplácanej, uhňácanej. Říkáme, co s těma Slovákama vlastně máme společnýho, ať jdou a...grrr... Máme s něma děti teda, máme s něma historii. Slováci jsou naší částí, ať se nám to líbí nebo ne. Měli jsme s něma republiku, ale ať byla jakákoliv, byla to republika. Máme vztahy a jsme prolezlí, těch Slováku tady žije strašně moc na týdletý straně, tý pomyslný hranice a těch Čechů žije na té druhé straně rovněž strašná spousta. My si stavíme znovu ploty panstvo, a říkáme, že to chtěli ti z toho Slovenska, ale každej plot má ty dvě strany a nechat v tom plotě aspoň teda vstup, kde by se dalo zaklepat a ten druhej řekne "pojď na pivo". Já se domnívám, že se dá daleko víc přátelství udržet i přes ten plot. Jsem přesvědčenej, že tam nikdo nebude stavět ostnatý dráty, já jsem si ho konec konců v tý Bratislavě přestřihl sám, a že totiž, takový ty zoufalý útěky z jedné strany na druhou nejsou vůbec rozmyšlený. Moc lidí utíká dneska do soukromí, do jakejchsi emigrací, vnitřních, vnějších a nevědí co to vůbec je! Netuší, co obnáší teda emigrace, co obnáší exil, co se musí zažít, co se musíš naučit. Podceňují to, oni o tom žvaněj. Já neznám žádnýho člověka, kterej je venku, kterej by někdy řekl, že jde do emigrace. Lidi mají šanci se dohodnout, domluvit, já jsem vysílal do Československa celá léta a nehodlám si prostě s nějakým idiotem z Brna, Bratislavy a Prahy, který si hrajou ping-pong nevědouce co je to Československo, co jsou Čechy, co jsou Morava, co je Slezsko a co je Slovensko. Já v tomhle nejedu, já to beru na vědomí se skřípěním zubů, ale když mi chlapi začnou brečet prostě, že páni si zase iba čo vymysleli, tak doprdele kde byli? Já jsem zažil lidi na náměstí na Slovensku, národní slovenské povstání, kteří na mě křičeli "vítaj doma" a "v jednotě je síla" a bylo jich tam asi 150 tisíc a najednou 5 tisíc lidí si slaví, že se konečně odtrhli od něčeho co stejně měli v zákoně. Trapně mi tam oslavují to co už 20 let stojí."

Kdo by si chtěl stáhnout některá jeho alba, může zde.

Album - Děkuji >>stáhnout zde<<

Album - Karavana mraků >>stáhnout zde<<

Album - Plaváček >>stáhnout zde<<

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ammar Otman | čtvrtek 12.4.2012 12:04 | karma článku: 29,94 | přečteno: 2047x